Osobnost člověka je tvořena souborem potřeb a to nejen fyzických, ale i psychických, sociálních a spirituálních. Pokud některá z těchto potřeb není dlouhodobě nasycena, může nastat problém.³ Děti často mohou mít uspokojeny biologické potřeby, ale velmi důležité jsou i ty emocionální - vztahy i vazby. Vedle nedostatečného nasycení může být problémem i jejich přesycení, což se může stát spouštěčem vzniku závislosti. Roli ve vzniku závislostí může hrát také přenášení závislostních vzorců chování v rámci původní rodiny.

Vznik patologických závislostí (závislosti, kterou jedinec již není schopný racionálně kontrolovat) nelze redukovat na jedinou příčinu. Většinou jde o mnohaúrovňový problém. Roli zde hraje osobnost člověka a její dispozice, dále vlivy prostředí (rodina, vrstevníci, partneři, média apod.), dostupnost drogy (látkové či nelátkové), konkrétní podnět a další okolnosti. Vznik závislosti může souviset s touhou člověka experimentovat, touhou po změně prožívání, zintenzivnění prožitku radosti či slasti, nebo také se snahou uniknout před bolestí, problémy, pocity úzkosti, samoty, prázdnoty. Substituce (náhrada) či únik z reality je možný u látek, činností i vztahů.⁴

Vznik netolismu (stejně jako jiných závislostí) je nevědomým procesem a mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že jim v důsledku nadměrného užívání digitálních technologií hrozí nějaké riziko. Zatímco u alkoholu či tabákových výrobků jsou již negativní dopady relativně známé a situace je regulována zákonnou úpravou, v případě netolismu tomu tak není. Při brouzdání či sebeprezentaci na sociálních sítích nemyslí dotyčný člověk v uvedený okamžik na věci, které ho trápí a sužují. Nicméně po ukončení takových aktivit „přesycení“, dochází k poklesu uvolnění a vystřízlivění. Pak se člověk cítí ještě mnohem hůře a osaměleji než kdyby takovouto aktivitu vůbec nekonal. Žádná návyková látka totiž skutečný problém nevyřeší, jen ho oddaluje a dlouhodobě tak více škodí, než pomáhá. Jedná se o takový závislostní „bludný kruh.“