Rodiče s dětmi musí komunikovat  a mít přehled i kontrolu nad jejich činností v kyberprostoru. Zvláště u rodičů malých dětí by mělo zajištění jejich bezpečí převážit nad obavami ohledně narušování soukromí. Na celou věc lze nahlížet podobně, jako když dítě chráníte v reálném světě před nástrahami silničního provozu - držím své dítě pevně za ruku, převedu jej, poradím, aby se nejprve rozhlédlo, učím postupně samostatnosti a správným návykům. Plné soukromí mu lze poskytnout teprve s jeho dozráním a osvojením si potřebných digitálních kompetencí a znalostí vysvětlit, poradit, snažit se mít co nejvíce aktuálních informací a vyšší povědomí  než děti. Děti často necítí zábrany a jdou na schůzku s neznámou osobou, nepřemýšlí nad možnými důsledky.⁵

Při zjištění závadné online komunikace dítěte s neznámou osobou je vhodné zachovat klid a s dítětem o celé situaci hovořit. Vysvětlit, proč jste danou komunikaci vyhodnotili jako závadovou a dítě upozornit na možná rizika. Tímto si dítě “nezablokujete” – ujistí se, že případný problém bude i v budoucnu řešen v klidu, dítě se na Vás s důvěrou obrátí, nebude se bát požádat o pomoc.