Jak prakticky fungují sociální bubliny?
Dobrým příkladem jak se tvoří sociální bubliny může být Facebook a jeho „zeď“ (News feed). Ta slouží k odebírání novinek a příspěvků od přátel, z odebíraných/sledovaných skupin a stránek. Při výběru informací, které se uživateli zobrazí, „zeď“ vychází mimo jiné z toho, co v minulosti uživatel označil tlačítkem „to se mi líbí“ (like). Podobný obsah potom v budoucnu dostává přednost před jiným zobrazovaným obsahem. Původní snahou je nabídnout uživateli takový obsah, který chce vidět. V konečném důsledku pak ale může docházet k situacím, kdy sociální síť může dávat přednost zobrazení například zábavných videí před upřednostněním důležitých (politických) zpráv. Lidé v sociálních bublinách také používají celou řadu metod, k tomu, aby v bublině nedocházelo k prezentaci odlišných názorů - ať už selekcí diskutujících, jejich napadáním, hromadným odmítáním protinázorů v diskuzích apod. - což vede k dalšímu posilování skupinou sdíleného názoru.5
