Ana a Mia představují jedny z nejhorších fenoménů spojených s poruchami příjmu potravy a internetem. Ana představuje zkratku pro anorexii. Mia poté pro bulimii. Oba výrazy jsou používány řadou dívek, které těmto poruchám propadly. I když se to může zdát neuvěřitelné tak tyto dva fenomény mají celou řadu svých následovatelů, a to především z řad dospívajících dívek (ale v mnohých případech i chlapců). Dívky na tyto dvě zkratky mohou narazit už pouze pokud hledají na internetu návody, jak zhubnou nebo jak se začít víc líbit sama sobě.

Pro-ana a pro-mia představují různé stránky, blogy anebo i profily a skupiny na sociálních sítích, které se věnují propagaci anorexie a bulimie. Na těchto platformách dochází k propagaci a téměř k „uctívání“ anorexie a bulimie. Jsou plné „užitečných“ rad a tipů, jak zhubnout, jak nemoc skrývat či dokonce, jak překonat pocity hladu. Vedle sdílení „ověřených“ návodů, jak zhubnout nebo nemoc skrýt, zde také dochází k vzájemnému podporování lidí s těmito poruchami.⁵ Stránky a skupiny jsou často plné různých motivačních citátů, které se snaží tyto poruchy „zkrášlit“ a zlehčit. Často také fungují jako “echo chambers”

Návodné chování uvedené na blocích může být víc než nebezpečné, ač se některé rady a tipy mohou normálnímu člověku zdát víc než absurdní. Pro tyto dívky, které mají zkreslené představy vnímání sebe sama, to mohou být praktické nástroje, jak dál podporovat hubnutí. Případně se jedná o různé návody, jak efektivně navodit zvracení.⁶