V generaci před internetem sice pornografie existovala, ale její dostupnost byla poměrně omezená. Porno na VHS kazetách nebo pornografické časopisy se sice daly sehnat, ale poskytovaly pouze omezené množství pornografického obsahu. S nástupem a rozvojem internetu došlo k výraznému rozvoji množství a dostupnosti pornografického materiálu. Až 30 % obsahu internetu může tvořit pornografický nebo jinak sexuálně explicitní obsah. Celá řada materiálů je navíc dostupná i zdarma, ale existuje i řada placených stránek a služeb. Najít pornografický materiál tak nikdy v historii nebylo jednodušší než dnes, kdy stačí do vyhledávače zadat výraz „porn“ a člověku se zobrazí téměř nekonečné množství odkazů.³

I když část společnosti pornografii může odmítat nebo se o ní stydí mluvit, tak je třeba ji brát jako nedílnou součást dnešní společnosti a porno-průmysl chápat jako etablované odvětví ekonomiky. Pokud již člověk není aktivním konzumentem pornografie, tak většinou ve svém životě alespoň jednou nějaký podobný materiál viděl. Na základě výroční zprávy jednoho z největších poskytovatelů pornografických videí navštíví jeho stránky více než 115 milionů lidí denně. Jedním z předsudků spojených s pornem zůstává, že jej sledují pouze muži. Dle dat velkých společností provozující pornografické stránky však ženy v ČR představují více než 25 % návštěvníků jejich stránek. Často však dávají přednost jinak laděnému obsahu než muži.⁴

Je třeba zdůraznit, že sledování pornografie se považuje za společensky akceptovatelné, často tímto nemusí docházet k porušování zákona (u dospělých osob) . Nelegální se stává v případě, kdy se jedná o tzv. „extrémní pornografii“ (zoofilní, násilná nebo dětská pornografie) anebo častěji v případě, že je dostupná osobám mladším 18 let.⁵