
Kyberšmejdi
Jak ochránit peníze na svém on‑line účtu?
Peníze, prachy, cash, love. Potřebujeme je každý den. Často je marně hledáme, často je nemáme, i když obrátíme kapsy naruby. O to více bychom si měli dávat pozor. Jenže jak je to s penězmi v on‑line světě? Možná to ani nevíte, ale už od 15 let můžete mít svůj vlastní on‑line účet v bance. To může být praktická věc pro nejrůznější brigády a přivýdělky. Hotovost je dnes mrtvola, kterou nahrazují převody nebo platby kartou. Ale i to se stále vyvíjí.
Plastové platební karty pomalu nahrazují mobilní aplikace, on‑line platební brány nebo moderní vychytávky jako platba otiskem prstu nebo úsměvem. Když se usměju, zaplatím. Při placení premiových účtů na Spotify nebo Netflixu, nakupování herních rekvizit pro e‑sport, nákupu merche nebo donatovaní oblíbeného youtubera se tím otevírá řada lákavých a pohodlných možností, ale i případných problémů. Teď si řekneme něco k bezpečnosti on‑line účtů a plateb, aby se nám to tričko z Aliexpressu neprodražilo.
Co je to dvoufaktorové přihlašování, a jak funguje?
Základní věc, která chrání náš účet v on‑line bance, je dvoufaktorové přihlašování. Pokud přistupujeme do on‑line banky třeba z notebooku, napíšeme své uživatelské jméno nebo číslo a heslo. Pak potřebujeme ještě klíč, který nám umožní přístup k penězům. To je ten druhý faktor. Tento klíč nám může přijít třeba SMSkou do mobilu a my ho opíšeme.
Je to sice trošku otrava, ale taky dobrá záchranná brzda v případě, že by se k našim přihlašovacím údajům dostal někdo se zlými úmysly. Ani tato záchranná brzda není stoprocentní, protože existují různé podvodné aplikace, které útočníkům umí zpřístupnit naše SMS zprávy právě k tomuto účelu. Proto bychom si měli stahovat do mobilního telefonu jenom aplikace, které opravdu potřebujeme.
Proč při on‑line platbách pracovat v anonymním režimu a nemít otevřené další záložky v prohlížeči?
Další skrytá nástraha pro naše peníze uložené on‑line se nazývá cross‑site request forgery. To můžeme přiblížit jako způsob, kterým útočník umí získat přístup do webových služeb, kam jsme právě přihlášeni. Pokud máme otevřený nějaký web, který je škodlivý, a hned v některé vedlejší záložce máme otevřené naše on‑line bankovnictví, umí mezi nimi útočník přeskakovat a provádět v tichosti převody peněz nebo získat data, která k tomuto cíli zneužije. Pro zajímavost podobné problémy řešili v minulosti třeba uživatelé Netflixu nebo YouTube. Povinností při správě on‑line účtů a bankovnictví by tedy mělo být pracovat v anonymním režimu webového prohlížeče a nemít otevřené žádné další záložky.
Je používání mobilního bankovnictví bezpečné?
V dnešní době se velké množství lidí přihlašuje do on‑line bankovnictví přímo ze svého mobilního telefonu. Z tohoto důvodu vytvářejí banky své mobilní aplikace, které k tomuhle přístupu doporučují. Říká se, že prolomit aplikaci jednoho klienta je složitější než provádět podfuky přímo na webu, které jsme si popsali. Asi i proto existuje mnohem méně masových útoků, které by byly vykonané přes bankovní mobilní aplikaci. To neznamená, že to není možné. Stačí si nevědomky stáhnout škodlivou aplikaci, která nenápadně streamuje obrazovku, a může být zaděláno na malér.
Jak mi může někdo ukrást peníze z platební karty pomocí bezdrátového terminálu?
Češi jsou přeborníci v placení i malých částek platební kartou, kterou nosí stále při sobě. V experimentu se zjistilo, že útočník dokáže ukrást částky do 500 Kč, pokud má k dispozici bezdrátový terminál. Na 500 Kč mívají totiž lidé často nastavený limit pro platbu bez zadávání PINu. Takový terminál není obtížné obstarat, pak už stačí naplněné MHD nebo fronta, kde stojíte blízko cizích lidí, a už to sviští. Ve stejném experimentu se také zjistilo, že když budete mít platební kartu zabalenou v alobalu, tahle finta nefunguje. Což není asi rada, kterou byste chtěli použít. Dají se ale koupit i speciální fólie, které tomu podobně jako alobal zabrání. Základem je nepodcenit ten limit.
Je bezpečnější platba kartou nebo pomocí mobilního telefonu, který obsahuje mou kartu?
A co ty zmíněné pokrokové metody placení? Nejsou ještě na denním pořádku, ale i tak je dobré si budovat povědomí o jejich nástrahách. Možná jste už viděli nebo si sami vyzkoušeli platit mobilním telefonem přiložením k terminálu. K tomu potřebujete mít v mobilním telefonu čip NFC. Je to právě NFC, co placení tímto způsobem umožňuje. Slouží k výměně dat mezi zařízeními a funguje jen na vzdálenost několik málo centrimetrů. V překladu totiž NFC znamená komunikace na blízkou vzdálenost.
Tento způsob může být paradoxně bezpečnější než obyčejná platební karta. Pokud máte nastavené odemykání mobilního telefonu, je to bezpečnostní prvek, který samotná platební karta nemá. A větší platby se pak potvrzují třeba otiskem prstu nebo skenem obličeje, který je také mnohem složitější získat než obyčejný PIN. Máme také lepší možnosti jak se bránit fintě v MHD. NFC totiž můžeme deaktivovat jedním tapnutím, pokud ho nepotřebujeme. Mobilní telefon s NFC je zkrátka chytřejší než platební karta. Na druhou stranu si ho ale oproti platební kartě můžeme infikovat třeba škodlivou aplikací, která zabezpečení plateb může dost ohrozit.
Rada na závěr
Vydělat peníze je fuška, přijít o ně kvůli špatnému zabezpečení je vcelku snadné. Každopádně každej netvor ví, že při přihlašování do on‑line bankovnictví přes web je lepší zapnout si anonymní režim prohlížeče, nemít otevřené žádné další záložky, a že dvoufaktorové přihlašování je sice otrava, ale taky poslední záchrana.